Vejdu po špičkách
Svatební ráno je nejtišší. Všechno to těšení. Někdy trochu nervozity, jindy hluboký klid. Jistota, že vše je tak, jak má být, a vaše dosavadní kroky vedly správným směrem. Klid před bouří. Za pár hodin se sem nahrnou všichni – kamarádi, babičky, strýčkové a tetičky. Teď ale ještě ne. Teď jsme tu jen my – já mám na krku foťák a vaše zářící oči vyprávějí sen o nejkrásnějším svatebním dni.